Kachlová kamna nejsou lehká záležitost
Dana D. Daňková | Úterý, 26. červenec 2016 |
Pohoda, útulno, teplo, horké buchty, pískající konvice na rozpálené plotně – a krbová kamna. V českých zemích se standardně vždycky topilo kachlovými kamny, nakonec v každé druhé pohádce je o nich zmínka, nejlépe s chrabrým Honzou za pecí.
Z hlediska zeměpisného rozložení patříme spolu s Německem a Rakouskem do regionu s dlouhou tradicí kachlových kamen. Zatímco na panských sídlech, hradech a zámcích se stavěly spíše krby obložené kachlemi, ve venkovských domech se naopak standardně využívala kachlová kamna – kromě vytápění se na nich totiž i vařilo.
Do srubů a roubenek prostě patří
Obliba kachlových kamen u nás stabilně narůstá od roku 1989, ale stačilo málo, možná pár let, a už by je uměl postavit jen málokdo. „V 60. letech minulého století byl zrušen učební obor kamnář, dá se říci, že se kachlová kamna několik desítek let vůbec nestavěla,“ vysvětluje kamnářka Ivana Pekárková z Kamnářství Rynda. „Kdosi totiž usoudil, že kachlová kamna jsou buržoazní přežitek a tedy nevhodná topidla. Nebyli noví absolventi oboru a současně se nevyráběl ani materiál pro stavbu kamen, protože byly uzavřeny i keramičky. K novému vývoji došlo opět až po roce 1989.“
Za nejjednodušší lze považovat klasická mobilní krbová kamna. Ideálně je lze využít v menších domech nebo nízkoenergetických stavbách, mají menší žároviště, menší výkon, a proto nepřetápějí objekt. Výhodou je schopnost rychlého vytápění a také přijatelná cena, nevýhodou omezený výběr.
Kachlová kamna jsou jiného druhu – vždy se stavějí na míru. Do této kategorie patří kachlová kamna klasická a kachlová kamna teplovodní. „Klasikou mezi kachlovými kamny je sporák,“ pokračuje Ivana Pekárková, „standardně určený jak k vytápění, tak k vaření, ovšem funkce vaření je prvořadá. Účelu vaření odpovídá i složení žároviště a velikost kamen i plotny, kterou uniká výkon srovnatelný s výkonem klasických kachlových kamen.“ Do skupiny klasických kachlových kamen patří teplovzdušná kachlová kamna, vhodná především do rekreačních objektů. Zaručují rychlé teplo, ale chybí hlavní efekt klasických kachlových kamen – akumulace tepla a dlouhodobá výdrž. „Teplovzdušné systémy podle mého názoru do dřevostaveb nepatří – víří vzduch a mřížky jsou umístěny vždy v horní části krbu, takže velmi horký vzduch ohřívá dřevěný strop,“ vysvětluje Pekárková.
Skutečná klasická kachlová kamna mají vyzděné žároviště a obvyklý tahový systém. Jsou stavěna jako těžká kamna s vyzděným žárovištěm, je proto vždy třeba zvážit, pro jaký objekt jsou určena. Dnes velmi často požadovanou možností je využití kamnové vložky a napojení klasického tahového systému – výhodou je prosklení a živý oheň.
Nepodceňujme statiku
Kachlová kamna nejsou nic lehkého, po dokončení mohou vážit několik stovek kilogramů. Proto se v podsklepeném nebo činžovním domě před stavbou musí vypracovat statický posudek, minimální zatížení na jeden metr čtvereční je cca 500 až 600 kg. Pokud podklad staticky nevyhovuje, musí zákazník slevit ze svých nároků. Řešením jsou například odlehčená kamna.
Kachlová kamna se v podstatě vždy navrhují individuálně pro daný prostor. Pokud má místnost 20 m2, nemohou mít kamna 15 m2 obestavěné plochy, vždy musí odpovídat velikosti vytápěného prostoru. Navíc by měla stát ve středu místnosti, obzvláště tam, kde by měla vytopit více místností. Pro samotnou stavbu jsou využívány žáruvzdorné materiály, které zaznamenaly poměrně veliký vývoj. Existují speciální rychletuhnoucí malty, speciálně vyvinuté pro kamnářskou činnost, odolné vůči teplotám do tisíce stupňů Celsia, totéž se týká i šamotů.
Nejsou všechna kamna stejná…
Základem kachlových kamen je žároviště – klasicky stavěné, případně kamnová nebo krbová vložka. Přikládá se buď z místnosti, nebo – pokud jsou kamna navrhována již v projektu domu – čistěji zezadu z chodby. Z žároviště teplo putuje do tahového systému a odtud je pak předáváno dále do kachlů nebo akumulační obestavby. Záleží však vždy na konkrétní stavbě. Pokud mají kamna hřát déle, lze do nich vestavět další akumulační stěny.
Každá kamna jsou originál
Kamna jsou také výrazným dekorativním prvkem interiéru. Mohou být omítnuta, nicméně u nás je častější stavba z kachlů vyráběných většinou individuálně. Zákazník si u kamnáře vybere typ kachlí, barvu a podle projektu obložení je výroba zadána. Tento postup je vhodný i proto, že všechny kachle je třeba vyrobit najednou. Kachle jsou obvykle glazované, nicméně v Rakousku a v jižních Čechách je oblíbená také kombinace neglazovaných kachlů glazovaných doplňků, například říms. Paleta barev kachlů je široká, výrobci zkouší i nové dekory, například texturu dřeva, mohou být i malované – jen hladké s různými motivy nebo vzorované, které lze zdobit. Velmi žádané jsou dnes velkoplošné kachle.
Spolupráce: Kamnářství Rynda s.r.o.
Foto: Martin Zeman a Kamnářství Rynda
Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design
Vytvořeno v xart.cz
